Finanční hospodářství státu v letech 1937-38, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Klimecký, Vladimír

Autor se ve článku věnuje závěrečnému účtu za rok 1937, hospodářství v roce 1938 a vyhlídkám na rozpočet v roce 1939. Zatímco rok 1936 skončil dosud největším rozpočtovým schodkem, jaký kdy Československá republika měla, rok 1937 znamenal pokles celkové velikosti schodku, co se však bilance týče, došlo ke zvýšení celkových výdajů následkem mimořádných událostí, daňového zatížení a zadlužení státu. Pokladní hospodářství na rozpočet zaznamenává v roce 1937 nejlepší výsledek od konjunktury v letech 1927/29, který ukazuje, jak příznivý mohl být vývoj československého hospodářství nebýt mimořádných potřeb, které přinesla politická krize...

Funkce pojišťování v československém národním hospodářství, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Krejčí, Ferdinand

Na začátku textu autor popisuje pojištění jako instituci vyvinutou u společností, které vytvořily hodnoty hodné pojištění, dále pokračuje letmým popisem historickým vývojem československého pojišťovnictví. Popisuje základní funkce pojištění, především potom ochrannou a podpůrnou funkci a na konkrétních příkladech ukazuje výši vyplacených náhrad pojišťovnami. Autor se také zabývá životním, zdravotním a sociálním pojištěním, kde s vypořádává s námitkami o přílišné drahotě takového pojištění, které vysvětluje mimo jiné více než 30% akvisičními výdaji pojišťoven...

Hospodářské poznámky k Anglickým dokumentům o Československé krisi, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Fafl, Zdeněk

Článek shrnuje pozorování situace v Československu v období krátce před podepsáním Mnichovské dohody Waltrem Runcimanem, který zde působil jako jakýsi prostředník pro vyjednávání mezi mocnostmi a zaměřoval se na řešení postavení germánské menšiny v Československu.

(Čurdová Ivana)

Individualismus či národní korporativismus, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Kliment, Josef

Autor v krátkém článku varuje před ideologickými -ismy, v praktických otázkách vysvětluje preferování odborných názorů před ideologickými názory. V dobovém kontextu se text dále věnuje národnostním problémům. Autor vysvětluje ideální národnostní úpravu jako kombinaci individuální a kolektivní ochrany jednotlivce.

(Bláha Jan)

Jak čeliti nezaměstnanosti?, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Tato práce je velmi komplexním výstupem kolektivu prakticky orientovaných autorů a byla sepsána na žádost ministerstva sociální péče. Popisuje provázanost fenoménu nezaměstnanosti s ostatními ekonomickými jevy a přináší detailně popsané nástroje, kterými je možno ovlivnit míru nezaměstnanosti.

(Musil Jiří)

Jaké jsou reálné mzdy v Sovětském svazu, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Bajkov, A. M.

Autor se v článku zaměřuje na porovnání reálných dělnických mezd v období prvních dvou pětiletek s předválečným rokem 1913. V letech 1917 – 1921 v období tzv. vojenského komunismu došlo k velkému poklesu průmyslové i zemědělské výroby, rozvratu peněžní soustavy a k naturalizování směny. Východiskem svízelné dělnické situace se podle Lenina měla stát nová hospodářská politika NEP. Ačkoli uplatnění NEPu znamenalo růst zemědělské i průmyslové výroby a zároveň i reálných mezd, až do začátku první pětiletky v roce 1928 byla reálná mzda dělníka na nižší úrovni než v předválečném období...

O statistické postižitelnosti měnových disparit, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Horna, Miloš

Cílem tohoto článku je schopnost statisticky zjistit možné odchýlení měnového kursu od rovnovážného stavu a dále potom velikost takové disparity. Podrobně autor potom popisuje statistické možnosti postihnout disparitu v úsecích: měnových kurzů na zahraničních bursách, indexů mezinárodních cenových hladin, materiálního vývoje mezinárodního proudu statků a služeb, postižitelnosti příčin disparit a postihu pokladního vývoje platební bilance. V další části se autor zabývá tvorbou a vyhledáváním disparit měnového kurzu. Na závěr potom hodnotí schopnost statistiky disparity odhalit.

Oblastní problém nezaměstnanosti v Československu, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Horna, Miloš

Autor se ve článku snaží nastínit příčiny rozdílné nezaměstnanosti v různých regionech v Československu a vychází ze situace po velké hospodářské krizi. Určujícími faktory podle něj jsou, zda je daná oblast spíše zemědělskou či průmyslovou, případně složení tamního průmyslu, a zda se jedná o převážně dovozní nebo vývozní oblast. Hospodářská krize ukázala, že mnohem zranitelnější jsou oblasti vývozní než dovozní. Zároveň potvrdila tézi, že za krize je zemědělské dělnictvo více schopné se uživit než dělnictvo průmyslové...

Pozadí hospodářských problémů Ameriky, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Friedrich, Vilém J.

Článek se zaměřuje na politiku prezidenta Roosevelta, která ačkoli byla považována za socialistickou, měla ve skutečnosti podle jeho přesvědčení pomoci i kapitalistům a měla směřovat především ke stabilizaci hospodářského vývoje. Ústřední otázkou byl poměr výroby spotřebních statků a kapitálových zisků, aby byl udržen co nejrychlejší hospodářský růst bez větších výkyvů. Ačkoli některé studie tvrdily, že jedinou cestou ke zvýšení kapitálových investic je omezení spotřeby, opak se prokázal pravdou a hlavním bodem Rooseveltova programu se stalo povzbuzení spotřeby. V další části se článek zabývá Teorií kupní síly, kdy se Roosevelt snažil o zvýšení důchodů všech vrstev...

Problém našeho motorismu, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Hejda, Jiří

Článek je velmi obšírným a detailním popisem československého automobilového trhu a to jak z pohledu ekonomiky výroby, tak i z pohledu motorismu jako takového. Autor popisuje neutěšený stav automobilové ekonomiky v ČSR, ale tento stav relativizuje porovnáním se světem. Za příčinu neutěšeného stavu považuje státní zásahy do tržních struktur a podporuje funkci konkurence jako cesty k nápravě. Celá práce je proložena velkým množstvím tabulek a statistických údajů o automobilovém trhu v ČSR.

(Musil Jiří)

První česká soustava národního hospodářství, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Vybral, Vladimír

Článek se zabývá popisem díla Karla Engliše Soustava národního hospodářství, která je zde vyobrazena jako jeho životní dílo. Text se věnuje popisu historických souvislostí vzniku Soustavy národního hospodářství a podkladům, ze kterých Karel Engliš toto dílo vytvořil. Dále se autor v článku věnuje myšlenkovému, ideovému a literárnímu postupu Englišovi tvorby. V článku nalezneme také popis základních tezí a celkovou metodologii Englišova díla. V závěru autor nazývá Englišovo dílo základnou pro další vědeckou práci světového významu.

(Bláha Jan)

Řízené hospodářství a cukerní průmysl, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Krátky, Ladislav

Autor vychází z otázky, zda je řízené hospodářství výhodnější než tržní. Tato otázka je zkoumána na trhu s cukrem, který je strategickou surovinou. Samotnou schopnost státu naplňovat zájmy jedince považuje za spekulativní a dochází k závěru, že pro potřeby jedince je výhodnější ponechat jejich naplňování na tržních mechanismech.  

(Musil Jiří)

Zápas o Československo, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Líbal, Vladimír

Článek prezentuje odvěkost bojů Čechy s Němci a Mnichovskou dohodu chápe jen jako další fázi tohoto zápasu. Velmi detailně popisuje situaci kolem Mnichovské krize, osobnosti dané doby, politické okolnosti, které se pojí z daným obdobím a předpokládá, že tento problém získá brzy celoevropský rozměr.

(Musil Jiří)