Zemědělská krise v souvislosti s národním hospodářstvím
|
Autor:
|
Brdlík, Vladislav
|
|
Typ:
|
kniha
|
|
Klíčová slova:
|
ceny, nadvýroba, zemědělská produkce
|
|
Bibliografický záznam:
|
BRDLÍK, Vladislav. Zemědělská krise v souvislosti s národním hospodářstvím : Sbírka přednášek pořádaných Českou společností národohospodářskou v období 1932-33. Praha:nákladem České společnosti národohospodářské. 1933, s. 51. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
nákladem České společnosti národohospodářské
|
|
Rok:
|
1933
|
|
Rozsah stran:
|
51
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Náhled ke stažení, plný text v Mediatéce CIKS VŠE
|
Abstrakt:
Zemědělská krize vznikla z důvodu nadvýroby a vysokých cel. Oba tyto důvody mají dopad na spotřebitele. Spotřebiteli se tím snižuje důchod, který mu sotva stačí na pokrytí spotřeby rodiny.
(Pešicová Kateřina)
Hodnocení:
Tuto přednášku přednášel prof. Ing. Dr. Vladislav Brdlík dne 24. 10. 1932 v Praze. Nadvýrobu dával za vinu zemědělské krizi. Nadvýroba znamená převýšení nabídky nad poptávkou a následně zhroucení cen zemědělských výrobků. Dále krizi připisuje vyšší cla, která zvyšovala nezaměstnanost a snižovala národní výrobu a národní důchod. Při klesajícím důchodu ze zemědělského podnikání se důchod stával nedostačujícím, aby pokryl spotřebu rodiny. Jsou zde zmíněni kolonisté a pokrokáři. Podle autora jsou kolonisté nuceni úřady, aby si v době nejdražších materiálů postavili nákladné stavby. Pokrokáři nazývá zemědělce, kteří se dali strhnout hesly technického pokroku. Upozorňuje, že nové investice mají lidé hradit jen ze svých úspor nikoliv na dluh! Poukazuje na zadluženost v západních zemích, která je výrazně nižší než třeba na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Navrhuje, aby se z dluhu pomáhalo jen těm, kteří si svou zadluženost nezavinili vlastní vinou, tedy kapitalistům a majitelů zbytkových statků.
(Pešicová Kateřina)