Sociální a kulturní význam měst

Abstrakt:

Tento článek řeší otázku městského života. Část obyvatelstva chce žíti novým způsobem a snaží se oprostit od venkovského života. Hlavní příčinou vzniku měst jsou měnící se hospodářské poměry. Města by mohla vznikat až tehdy, když se část obyvatelstva bude moci věnovat novým zaměstnáním a nebudou připoutáni k půdě.
V minulosti (13. stol.) bylo nejprve zemědělství. Až poté, co byl nadbytek lidí a plodin, byla zde možnost utváření řemeslného povolání. Dříve chodili nabízet své služby od vsi ke vsi. Později volili pevná sídla v blízkosti vesnic, kde se lidé shromažďovali (poutnická místa, podhradí či tržiště). Tito lidé se oddělili od venkova a zaměřili se pouze na řemeslnickou práci. Díky řemeslníkům a jejich sídlům začala vznikat města. Město bylo novým ohniskem sociálního života.  Rozdíly spočívaly především ve specifických hospodářských funkcí, právních, politických, mravních a kulturních.
Snahou měst bylo stát se hospodářským střediskem, začaly se tedy stavět silnice, mosty, obchody, zaváděly se váhy, míry a mince. Vznikala také nová práva, např. „právo míle“, kde nikdo nesměl na 1 míli cesty vařit ani prodávat pivo. Obyvatelé měli právo volného stěhování a větší osobní svobody než venkované. Vytvořila se nová společenská třída, která měla společné hospodářské, právní a politické zájmy. Tato společnost vypadala mnohem složitěji než u venkovanů. Díky osobní svobodě a možnosti sebeuplatnění nastávají rozdíly v majetku a potřebách. Vznikají nová povolání a různá střediska zájmů.
V pozdější době se živnost měst rozšiřuje. Obchodní styky rostou, s nimi také známost vzdálenějších krajů, města navazují nová obchodní spojení. Vzhledem k těmto okolnostem vzniká spoustu nových specializací. Začínají se tvořit umělá města, neboť tento způsob nového městského života je velmi rozšířen. S růstem majetku rostla i politická moc, luxus, znalost světa a potřeba školství.
Vznik měst přispěl k povznesení země. Města se stávají středem vzdělanosti. Platí zde rovnost občanů před právem a soudem a také se velmi toleruje náboženství. Městské zřízení bylo obrazem a vzorem, podle kterého se přetvořilo státní zřízení. Lidé jsou odpoutáni od půdy a mají nová povolání. Ve vesnickém hospodářství produkuje každá rodina pouze pro sebe, kdežto u městského platí (díky rozdělení práce) princip vzájemné závislosti.

Bauerová Zuzana