Nezaměstnanost

Abstrakt:

Vývoj zejména dělnické nezaměstnanosti je až absurdně přirovnáván k alkoholismu a zločinnosti celé společnosti. Snaží se najít souvislosti v historickém vývoji a kultuře. Příčiny nachází ve zvýšení počtu obyvatelstva, hospodářských otřesech, v přesunu od řemeslné výroby na tovární, vykořisťování pracovní síly (délka pracovní doby) a povaze zaměstnání (sezónní práce). Nalezení prostředků k odpomoci od nezaměstnanosti spatřuje nejenom jako politickou, ale i mravní a sociální otázku celé společnosti. Převrat musí přijít nejenom v novém systému péče o „postižené“, ale také ve spravedlivější a bratrštější společnosti. Autor poukazuje na pokusy nejenom jednotlivých států, ale zejména měst a obcí, které se snaží vytvářet statistiky nezaměstnaných. Toto opatření samo o sobě nepovede ke zlepšení, ale určitě přispěje k základu široce prospěšných ústavů (veřejných a bezplatných), které budou mít přehled o trhu práce. Soustava prostředků k odpomoci je různorodá, odborové spolky a svazy nezávisle na státní pomoci úspěšně pomáhají svým nezaměstnaným členům. Pomoc chudinskou dostačující na přežití by autor raději nahradil veřejnou prací za úplatu, která má úspěch v jiných státech. Dalším článkem k odpomoci může být zaměstnanecké pojištění proti nezaměstnanosti (musí být dobrovolné a pod dohledem státu). Zmiňovaný Herkenrův návrh připojit pojištění v nezaměstnanosti k úrazovému by neznamenal zatížení zaměstnance (důvodem je vyplácení dávek po dvou až třech dnech). Dalším prostředkem můžou být nepřímé zásahy státu – zkrácení pracovní doby, zvýšení gramotnosti a podpora rozumové, mravní a hospodářské úrovně dělníka. Naději spatřuje v humanitě věků příštích a poukazuje na důležitost burcování vědomí společnosti. Požadavek na zaměstnanost vidí jako nové právo, právo na práci („…právo na práci pro toho, kdo chce poctivě pracovat a poctivě se živit – právo plynoucí ze samého práva na život.“).

Skala Jakub