SEZNAM klíčových slov

Prvá časť článku (Hospodářské pozadí války) sa zaoberá hospodárskym pozadím vojny. V dôsledku vojny sa značne zmenšila vedecká tvorba, ukázala sa závislosť duševnej produkcie Rakúska na Nemecku. Vo vtedajšej zverejňovanej literatúre bolo možno vycítiť rivalitu jak medzi Nemeckom a Anglickom tak medzi Nemeckom a Francúzskom. Nemecko sa stalo tŕňom v oku viacerým štátom. Francúzi nenávideli Nemcov hlavne od roku 1970 kedy prehrali vojnu a boli im následne odobrané územia Alsaska a Lotrinska, Dáni pre násilné odtrhnutie Šlesvicka a Holštýnska z ich vtedajšieho územia. Rusi zase nemali radi Nemcov pre ich pracovitosť, svedomitosť a kultivovanosť, inými slovami pre ich kultúrnu nadradenosť...

Dr. Gruber zde navazuje na sérii článků, které už vycházely v předchozím ročníku. V první části se autor zabývá peněžními poměry v Rakousku-Uhersku a v cizině. Poukazuje na to, že v Německu a Rakousku je podnikání mnohem více spjato s úvěry než v ostatních zemích, a na rozdíly z toho vyplývající. Rovněž pojednává o emisi bankovek a omezování bankovních operací.
V další části článku se dr. Gruber zabývá dopravními a komunikačními prostředky. Zatímco vliv války na dopravu vnímá jako pozitivní, neboť válka nutí k výstavbě silnic a jejich udržování v dobrém stavu, vliv na komunikaci považuje za negativní, a to hlavně kvůli různým bezpečnostním omezením...

Autor popisuje, jak se Masaryk zamýšlí nad vlivem hospodářských a sociálních poměrů. Poukazuje na nedostatky v hospodářsko-sociálním ústrojí společnosti, která se stala materiální a požitkářskou, honící se za bohatstvím, a tím se vyvíjí všeobecná nespokojenost vedoucí k omrzelosti života. I přes tyto nedostatky Masaryk toto nové hospodářství nezavrhuje, ale žádá mravní reformy, nabádá k práci, podnikavosti a vynalézavosti. Také poukazuje na hospodářský pokrok a rozmach v jiných zemích a zdůrazňuje význam moderních komunikačních prostředků.
Masaryk také poukazuje na dělnické zákonodárství, navrhuje upravení pracovní doby, vybudování sociálního pojištění...

Článek popisuje hospodářskou situaci v Československu po roce 1938 a je rozdělen do několika podkapitol v nichž jsou popsány hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům a hospodářsko-sociální složení obyvatelstva. Dále rozebírá vývoj mezinárodního obchodu a národního průmyslu, při jehož rekonstrukci bude Československo jakožto země kapitálově chudá záviset na úvěrech ze zahraničí. Na závěr článku autor nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit hospodářský rozvoj v Čechách.

(Feurich Marek)