SEZNAM klíčových slov

Autor v jednotlivých statích pokračuje v podrobném popisu změn robotního systému a vývoje pozemkových reforem v českých zemích v období od počátku panování Marie Terezie tj. od poloviny 18. století až do konce století 19. Poslední stať je věnována postavení rolnictva v jiných zemích, konkrétně ve Francii, Německu a Rusku.

(Urbanová Hana)

Autor v jednotlivých částech popisuje stav a vývoj poddanské části obyvatelstva, tedy stavu selského, tak zvané dědičné třídy malých rolníků se zvlášť upravenými majetkovými a osobními poměry, už od dob Přemyslovců, přes období bitvy na Bílé hoře až do tehdejší současnosti. Druhá polovina časopisu se věnuje právním poměrům poddaného selského lidu v českých zemích a poddanským poměrům v zahraničí. Je zmíněn vývoj situace v Anglii, Německu a zejména ve Francii, kde byl extrémně silný vliv šlechty.

(Dušek Ondřej)

Autor nejprve rozděluje zemědělské podniky do několika skupin podle velikosti, sleduje jejich výhody a nevýhody, jak národohospodářské a soukromohospodářské, tak i sociální a populační. Podle toho sestrojuje „ideál rozdělení majetku pozemkového pro naše poměry“ a zkoumá podmínky, za jakých se skutečná situace onomu ideálu co nejvíc přiblíží.

(Vlček Tomáš)

Článek se zabývá československou pozemkovou reformou z hlediska oprávněnosti zásahů do soukromého vlastnictví a jejich únosné míry. Popisuje rozdílné přístupy k tomuto problému u velkých osobností ekonomie a sociální důsledky této rozsáhlé reformy.

(Vlček Tomáš)

V knize se dozvídáme nejdůležitější poznatky národního hospodářství té doby. Je určena jako pomůcka ke studiu techniků Vysoké školy inženýrského stavitelství. Kniha je rozdělena na pět částí.

(Kristýna Műllerová)

Krátký článek popisující zemědělství, zemědělské závody a pozemkovou reformu. Je doplněn tabulkou pro lepší představu o plošném rozdělení závodů.

(Vlček Martin)

Kniha informuje o postupu československého zákonodárství v oblasti sociální politiky, o řešení stavu dělnictva a jejich nezaměstnanosti. Byla vydána u příležitosti pořádání Mezinárodního sjezdu sociální politiky v Praze. Soustřeďuje svá hlavní témata na otázky, které byly na sjezdu projednávány. Tato témata jsou řazena v knize tak, jak zazněla od jednotlivých autorů na sjezdu.

(Malý Vítězslav)

Z výsledků sčítání lidu je snadné zjistit, že během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Postupně se snižoval také počet manuálních pracovníků. Pozemková reforma, která byla sestavena za účelem zvýšení nebo alespoň na udržení zemědělců, měla spíše negativní dopad.

Za jediný úplný pramen, ze kterého můžeme čerpat informace, považuje autor sčítání lidu. Výsledky sčítání jsou závislé na době hospodářského dění. Například během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Ti však byli doplněni imigranty...