SEZNAM klíčových slov

Engliš popisuje specifické znaky, průběh a vnitřní souvislosti racionalizační a deflační krize. Tvrdí, že při racionalizační krizi je úbytek kupní síly propuštěných zaměstnanců vyvážen zvýšením kupní síly ostatních. Výroba ani státní hospodářství se neocitají v krizi, neboť odbyt se nemění a nižší ceny jsou vyváženy úsporami ve mzdách, navíc roste daňová únosnost, čímž může stát zvýšit daně a stabilizovat tak státní finance. Naopak deflační krize působí značné krize státních financí a škodu všem třídám obyvatelstva kromě kapitalistů...

Článek popisuje kroky nutné k efektivní změně fungování veřejného sektoru, zejména hospodářské politiky, úředních činností a chování k občanům ze strany státu.

(Vlček Martin)

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

V knize je popsán velmi podrobně vznik a vývoj scientific managementu (racionalizace výroby) v Čechách a v zahraničí. Je zde detailně rozebrán vliv racionalizace z mnoha různých hledisek (sociální, ekonomické, technické atd.). V praktické a programové části je popsán současný stav v různých oborech (průmysl, bankovnictví, doprava atd.) a úkoly, kterých mají tyto obory s pomocí racionalizace dosáhnout.

(Koudelka Tomáš)

Autor článku poukazuje na vliv racionalizace na vzestup nezaměstnanosti, upozorňuje ovšem na fakt, že je racionalizaci přikládán větší než opodstatněný význam. Podstatou racionalizace je dosáhnout maximálního užitku vynaložením minimálního úsilí a práce. Rozlišuje dva jevy. Prvotní jev je racionalizace vývojová a ta může zvýšit životní úroveň a snížit pracovní dobu bez vedlejšího účinku zmenšení kupní síly důchodce, spočívá především v prohloubení vzdělání. Dočasně může způsobit růst nezaměstnanosti. Druhotný jev je důsledkem prvého a výsledkem je vyšší výkon, jinak řečeno větší množství práce vykonané za jednotku času. Tento druhotný jev má podle autora minimální vliv na nezaměstnanost...