Obzor národohospodářský I. (1896)

Nakladatel : J. Otto
Rok : 1896
Ročník : I.
Bibliografický záznam: Obzor národohospodářský. Praha:J. Otto, 1896. roč. I.. Dostupný na WWW http://www.bibliothecaeconomica.cz/library/journal/Obzor_I
   

Seznam článků

Přečti si

Česká společnost národohospodářská, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Bráf, Albín

Článek hovoří o ustavující valné schůzi České společnosti národohospodářské dne 31. května (1896) na Staroměstské radnici.  Cílem České společnosti národohospodářské má být „poznávati hospodářské poměry našeho národa, povznášeti náš národ po stránce národohospodářské a šířiti v něm vědomosti národohospodářské“. Poté se autor věnuje podrobněji cílům národohospodářské společnosti s hlavní myšlenkou „vychovávání národa jako podnikatele i jako spotřebitele“. Autor dále hodnotí celkovou hospodářsko-politickou situaci tehdejší doby a na příkladech poukazuje na směr, kterým by se hospodářství mělo ubírat...

Přečti si

Dnešní krise agrární, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Gruber, Josef

Článek popisuje hospodářskou situaci v dané době (konec 19. století), rozdělení obyvatelstva pracujícího v jednotlivých odvětvích, přičemž nejvíce lidí pracovalo v zemědělství a průmyslu. Autor zdůrazňuje důležitost prostých obyvatel (dělníků, rolníků) a tehdejšího velkého rozvoje zemědělství a pokroků v něm dosažených v předešlé době. Poté se autor věnuje rozboru jednotlivých příčin agrární krise (hospodářskými, sociálními i jinými). Pozornost je zde zaměřena na pokles cen obilí a na příčiny tohoto poklesu, přičemž se autor vrací až do 30. let 19. století (zdvojnásobení nákladů na produkci obilí a současný výrazný pokles cen)...

Přečti si

K otázce kartelové, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Hořínek, Vojtěch

Článek byl psán jako reakce na článek v prvním čísle Obzoru Národohospodářského. Autor tohoto článku uvádí k původnímu článku několik vlastních názorů a poznámek. Obecně je zde vysvětleno, co je to kartel a co je jeho znakem. Autor zpochybňuje, že se v dané situaci (cukrovarnictví v době agrární krise), o níž bylo hovořeno v prvním článku, jedná o kartel a odůvodňuje svá tvrzení.  V závěru autor dokazuje na příkladech (konkrétních cenách cukrové řepy) svá tvrzení.

(Havlíček Jan)

Přečti si

K otázce Kartelové, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Horáček, Cyril

Tento článek se věnuje problematice kartelů. Již od samotného úvodu je zřejmé, že autor neodsuzuje kartelové uspořádání, ale spíše se snaží uvažovat a na příkladech vysvětlovat, čím mohou kartely hospodářství prospět. Autor hledí na celou situaci s nadhledem a věnuje se i nebezpečím a nástrahám, které v sobě kartelové uspořádání skrývá. V druhé polovině článku se autor věnuje tehdejší agrární krizi a otázce kartelů, zejména pak v cukrovarnictví (organizovaný kartel by zde měl fungovat jako obrana proti nadvýrobě a tudíž snižování výkupních cen). Je zde zdůrazněna nerovnost hospodářského „boje“ mezi kartelem průmyslníků a zadluženými sedláky...

Přečti si

Ke státnímu rozpočtu na r. 1897, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Koloušek, Jan

Autor se v článku zabývá státním rozpočtem v r. 1897, který byl prvním rozpočtem finančního ministra Biliňského, který se pokusil zavést novinky, které se odlišovaly od dřívějších rozpočtů. Chtěl prosadit nový typ půjčky, tzv. investiční rentu, avšak tento investiční rozpočet narazil na odpor z mnoha stran. Koloušek navrhoval pár řešení. Jedno z nich bylo, aby vláda překolkováním renty snížila úroky a ušetřila by několik desítek milionů a tím by se zmenšil státní dluh, který byl markantně vyšší než v předešlých letech. Další problém, který autor v článku zmínil je splácení dluhů. Vyvodil, že se mají půjčky vydávat tak, aby se prodaly co nejblíže k paritě nebo málo pod paritou...

Přečti si

Ku sjezdu českých záložních spolků Raiffeisenských, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Viškovský, Karel

Článek se zabývá sjezdem Raiffeisenského spolku, který se konal 8. prosince r. 1894. Raiffeisenské záložny se v té době začaly teprve rozšiřovat. Byly to malé útvary pro jednu nebo více obcí s neomezeným ručením členstva. Tyto záložny poskytovaly úvěry drobným rolníkům. Na sjezdu byl předčítán dopis jednoho bankovního ústavu, který však tyto malé útvary, jako jsou Raiffeisenské záložny striktně odmítá, protože v té době velké ústavy obchodovaly se silnějšími a stabilnějšími záložnami. Ale na druhou stranu zazněly na sjezdu i pozitivní hlasy, které vyzdvihly tuto malou záložnu, protože poskytla na několika území úvěry rolníkům, kterým větší záložny nepomohly...

Přečti si

Některé úvahy o poměrech úrokových v Čechách, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Bráf, Albín

V úvodu článku se autor zmiňuje o aktuální situaci, co se týče úrokové míry v daném období a zabývá se jednotlivými příčinami a jejich důsledky. Dále se v článku setkáváme se statistickým výkazem úrokové míry u dluhů (zapsaných) z roku 1881, který je doplněn popisem a komentářem ohledně možných příčin dané situace. Autor uvádí tabulku s výpočty úrokové míry u dluhů nově zapsaných v jednotlivých letech (1879, 1885, 1890) s následným důkladným rozborem těchto údajů. V další tabulce je poté uveden i přepočet vzhledem k celkovému dluhu opět s náležitým rozborem.
V druhé části článku se autor věnuje úrokové míře z pohledu bankovnictví...

Přečti si

Nový zákon o okresních záložnách hospodářských, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Viškovský, Karel

Původ těchto záložen byl ve fondech, které byly zřízeny pro drobné hospodáře pro zajišťování zásob např. pro setbu nebo k dalšímu vedení hospodářství. Okresní záložny se 30. června r. 1896 dočkaly nového ustanovení. Podle tohoto zákona bylo účelem okresních hospodářských záložen poskytovat zejména levné osobní úvěry malým statkářům. Okresní záložna mohla od té doby poskytovat zúročitelné peněžní půjčky na osobní úvěr a na hypotéky. Kromě toho umožňovala poskytování úvěru na hospodářské plodiny. Celkově byl zákon projevem nového pokroku v organizaci této instituce.

(Zámečník ...

Přečti si

Obchodní a živnostenské komory v Rakousku, jejich vývoj a význam, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Gruber, Josef

Tento článek byl napsán na žádost čtenářů, aby rozšířil povědomí o obou komorách.  Zpočátku se autor zabývá historickými fakty vzniku a vývoje hospodářských komor v celosvětovém měřítku (zejména však ve Francii, Itálii, Rakousku).  Poté zde nalezneme historické zmínky o státních opatřeních a také zákonech, které funkce těchto komor vymezovaly a určovaly, čím se komory mají zabývat. Autor se dále věnuje obchodní komoře ve Vídni, její struktuře, funkcím a významu. Dále pak tím, kdo volí do těchto komor, kdo může být volen a jak volby probíhají. (Toto souvisí s nadcházejícími volbami v době, kdy byl článek publikován)...

Přečti si

Progressivné přirážky, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Kaizl, Josef

Autor se v článku zabývá reformou, která spočívá v zavedení opravdové důchodové daně s nepříkrou progressí.  Tato nová daň by měla zjednat státu nový nadbytečný důchod.  Rozpočet na rok 1896 byl bezmála 4 mil. zlatých, proto se Kaizl pokusil nalézt plán, který by zabezpečoval trvalý důchod a ještě by byl pro daňové poplatníky spravedlivý. Navrhoval, aby zemská přirážka byla stanovena jednotným číslem. Jeho řešení souvisí s tím, že kdo neplatí 100 zlatých na státních daních, zůstane při starém způsobu přirážek. Na ty, kdo platí více než 100 zlatých, by měla nová přirážka dopadnout. Dle výše obnosu by se přirážky měly vyšplhat až k 80%...

Přečti si

Rakouskouherské vyrovnání v příčině společné cedulové (rakouskouherské) banky, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Koloušek, Jan

Jan Koloušek se ve svém článku zabývá majetkem rakouskouherské banky, zejména k roku 1892, kdy po zavedení několika opatření její posice prudce zesílila. V polovině roku činil kovový poklad 246 mil. zl. z toho asi 72 mil. zl. bylo uložena ve zlatě. Ale i přes všechny výhody, které v té době banka měla, neposkytla státu nic jiného, než bezúročnou půjčku ve výši 76 mil. zl. Nyní nastal spor. Banka nejprve namítala, že jejich kovový poklad jim nedovoloval směnit bankovky za zlato, což pak Koloušek vyvrátil a obvinil jí ze zištnosti a nenasytné touhy po větších výdělcích. Poté byla vláda ochotna splatit menší část dluhu, asi 13 mil.zl...

Přečti si

Stávky, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Hotowetz, Rudolf

Článek analyzuje příčiny, účinky a následky stávek pro přímo zúčastněné i nezúčastněné jednotlivce a to z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zároveň si dává za úkol povzbudit ve čtenářích, kteří se na stávkách přímo neúčastní, objektivnější nahlížení na vztah dělníků a zaměstnavatelů. Text rovněž obsahuje podrobnější analýzu druhů stávek. Autor do článku zahrnuje pojednání o sociální demokracii a jejich ideálech a tezích.

(Čížková Michaela)

Přečti si

Zdanění sirek, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Hotowetz, Rudolf

Článek pojednává o ambicích rakouské vlády monopolizovat výrobu sirek. Zaobírá se fiskálními a dalšími aspekty, které hovoří ve prospěch tohoto kroku. Analyzuje úskalí výroby sirek (zdravotní aj.), jejich nákladovou analýzu při výrobě a kapitálový rozpočet. Článek dále diskutuje dopady zavedení daní v ostatních zemích a postoj spotřebitelů k uvalení této daně.

(Čížková Michaela)

Přečti si

Zlato a stříbro, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Kaizl, Josef

Kaizl se ve svém článku zaobírá dobýváním zlata a stříbra a vzájemným poměrem těchto vytěžených surovin v průběhu 19. století. Zlata bylo v roce 1885 vytěženo kolem 150 tisíc kilogramů a jen za pouhých deset let se množství zvýšilo o polovinu. Největší zásluhu na těžbě zlata měly státy Ameriky, Afriky a Austrálie. Co se týče stříbra, tak množství vytěženého stříbra v roce 1894 činilo bezmála 5000 tun, což je asi desetkrát více než tomu bylo ve dvacátých letech 19. století. Ve čtyřicátých letech připadl jeden kilogram zlata na více než 30 kilogramů vyrobeného stříbra, v roce 1894 už to bylo ...

Přečti si

Zpráva o tom, jak si vede Fabiánská společnost, In: Obzor národohospodářský I. (1896)

Čermák, Karel

Článek reaguje na předložení zprávy o počínání Fabiánské společnosti londýnskému mezinárodnímu sjezdu. Tato zpráva se týká především anglických poměrů. V článku se autor věnuje myšlenkám, které pokládá za nejzásadnější – úloha Fabiánů a jejich cíle, fabiánská taktika při volbách, fabiánská snášenlivost, fabiánský konstitutionalismus, fabiánská demokracie, jejich kompromisy, fabiánský socialismus, fabiánský individualismus, svoboda myšlení, jejich postoj ke střední třídě obyvatelstva, fabiánské učení o přírodě. V závěru pak analyzuje postoje, které zamítají a které naopak dop...

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání