Albín Bráf, život a dílo. Díl 3, Výbor statí z hospodářské a sociální politiky

Autor: Gruber, Josef
Typ: kniha
Klíčová slova: 19. Století, Bráf Albín, Butschek, celní politika, cla, dělnictvo, desátky, efektivita práce, evropské země, laissez faire, List Friedrich, maximalizace výnosů, metodologie vědy, Michna, Mylhúzy; Alsasko; dělníci; bydlení; sociální aspekty; dělnická čtvrť, odbory, odbyt, podnikání, protekcionismus, průmyslová výroba, půda, robota, rolnictvo, Schoenbauer, sklářství, sociální politika, Stolice věd hospodářských, školství, textilní průmysl, transformace zemědělství, učitelství, vědecké poznání, zemědělství, zemědělství, Zürchauer
Bibliografický záznam: GRUBER, Josef. Albín Bráf, život a dílo. Díl 3, Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Praha:Vesmír. 1923, s. 203. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
Nakladatel: Vesmír
Rok: 1923
Rozsah stran: 203
Dostupnost v BE: Volně ke stažení

Abstrakt:

BRÁF, Albín. O mém blouznění vědeckém. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s. 221-225.
Bráf v článku nastiňuje, podle něho, správnou formu učitele a povzbuzuje člověka k průkopnictví a studování a rozšiřování nového. Dále popisuje vlastní začátky v oblasti metodologické vědy a učení. Snaží se ukázat, že za poznáním něčeho nového často stojí náročná cesta a že i on ji musel absolvovat. 

Lukas Jan


BRÁF, Albín. Dva staré návrhy na odklizení dluhů pozemkových. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s. 26–37.
Článek pojednává o příčinách zemědělských krizí v Čechách v druhé polovině 19. století. Rozlišuje krizi trhovou, která má mezinárodní charakter a souvisí s uvolňováním prostředí a exportem a importem zboží. Dále krizi agrární, která je čistě národní a týká se právního prostředí. Autor zde řeší také důsledky těchto vlivů. 
 
Lukas Jan


BRÁF, A. Kterak pokračuje myšlenka povinného pojišťování dělnického. In Život a dílo. III.díl: Výbor stati z hospodářské a sociální politiky. J. Gruber (red.). Praha: Vesmír, 1923, s. 164-182.
Přednáška v „Pražském klubu“ dne 20. března 1896. Autor se zabývá povinností pojišťování dělníků, zejména se soustřeďuje na úrazové pojištění. Vysvětluje, jaké mělo dopady její zavedení, proč by se mělo zavést a jak funguje v zemích západní Evropy, Skandinávie a Ruska. Dále rozebírá i další formy pojištění a různých opatření, např. starobní opatření pro chudé zavedené v Dánsku.

Pálková Eliška


BRÁF, Albín. O zlatém dnu maloživností. In: Albín Bráf: život a dílo. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Díl III. Praha: Vesmír, 1923, s. 60-67.
Tato řeč prezentovaná na shromáždění Zemské jednoty řemeslných a živnostenských společenstev pojednává o faktorech, které jsou důležité pro rozvoj výroby a obchodu. Analyzuje třídní složení společnosti, zájem o studium jednotlivých oborů a poukazuje na nezbytnost obchodních schopností a inovací ve výrobě. Kritiku cílí na názory, dle kterých se nelze dobře uživit řemeslným podnikáním a vyvrací argumenty marxismu o tom, že strojová výroba ubírá řemeslníkům práci.

Mrázek Martin


BRÁF, Albín. Obec dělnická. In Albín Bráf Život a Dílo. Díl III. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Josef Gruber, Cyril Horáček (eds.). Praha: Vesmír, 1923, s. 193-203.
Článek popisuje autorovu cestu za prohlídkou města Mulhousy (dnes Mylhúzy) ležícím v jižním Alsasku, podniknutou roku 1876. Styl psaní lze nazvat až cestopisným, přímý popis krajiny, budov a čtvrtí prokládají krátké exkurzy do historie města a především jeho čtvrti, kde jsou ubytovaní dělníci. Celkově článek vyznívá jako návod na „rozluštění otázky sociální bez sociálního převratu.“

Sečkár Antonín


BRÁF, Albín. Ochranné clo a obchodní smlouvy v Rakousku. In Albín Bráf. Život a dílo. Díl III. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Praha: Vesmír, 1923, s. 91–124.
Článek se zabývá významem a historií celní politiky evropských států. Nejdříve představuje hlavní ideje merkantilistického učení, ze kterého ochranná politika vychází. Dále podrobně popisuje vývoj celních unií a bilaterálních i multilaterálních celních smluvních dohod mezi státy. Poukazuje na útrapy vyjednávání. Autor dále porovnává ideu laissez faire klasiků s ideou protekcionismu Friedricha Lista. Diskutuje hospodářské důsledky obou idejí a snaží se o jejich sladění.

Mudra Martin


BRÁF, Albín. Panství obchodu. In:  Albín Bráf: život a dílo. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Díl III. Praha: Vesmír, 1923, s. 67-90.
Text pojednává o příčinách a dopadech prosazování větších výrobních podniků na úkor těch menších. Argumentuje převážně na příkladech z textilního průmyslu proti těm, kteří vidí příčinu tohoto trendu v zavádění strojů do výroby. Naopak příčinu vidí v potřebě lepšího řízení obchodních aktivit, kterého nejsou drobní řemeslníci schopni a nemají na něj prostředky. Nakonec popisuje vztahy výrobce a obchodníka, přičemž se vyslovuje pro zrovnoprávnění jejich vzájemného postavení po vzoru západních států.

Mrázek Martin


BRÁF, Albín. Pensijní pojišťování v Rakousku a přípravy k němu v Německu. In Albín Bráf Život a Dílo. Díl III. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Josef Gruber, Cyril Horáček (eds.). Praha: Vesmír, 1923, s. 182-193.
Autor se v článku z roku 1908 zabývá zákony o pensijním pojišťování soukromého úřednictva, které byly v té době jako doplněk ke starším pojišťovacím zákonům právě zaváděny, respektive už byly krátký čas v platnosti. Popisuje rozdíly a specifika těchto zákonů v obou zemích. Všímá si i rozdílů v míře využívání dobrovolných složek pojištění, která byla v Německu mnohem vyšší, a snaží se najít příčiny těchto rozdílů.

Sečkár Antonín


BRÁF, Albín. Příspěvek k dějinám zemědělského vyučování v Čechách. In Albín Bráf Život a Dílo. Díl III. Výbor statí z hospodářské a sociální politiky. Josef Gruber, Cyril Horáček (eds.). Praha: Vesmír, 1923, s. 37-47.
Článek je reakcí na v té době obecně rozšířený omyl, že vysokoškolské zemědělské vyučování bylo z rakouských zemí poprvé zavedeno v Čechách roku 1790 (nebo 1791). Autor tento počátek umisťuje do Vídně roku 1773, a pokud jde o Čechy, tak do roku 1776. Článek pokračuje historií „stolice věd hospodářských“ na Pražské univerzitě (později i na Polytechnickém ústavu stavovském) a jednotlivých profesorů zastávajících tento post až do 20. let 19. století.
Druhá část článku se věnuje výuce hospodářství na nižších stupních škol, je však velmi mlhavá a autor na konci sám přiznává, že v tomto ohledu je nutno provést podrobnější průzkum historických pramenů.

Sečkár Antonín


BRÁF, A. Sociální politika států evropských. In Život a dílo. III.díl: Výbor stati z hospodářské a sociální politiky. J. Gruber (red.). Praha: Vesmír, 1923, s. 148-163.
Přepis přednášky ve slavnostním valném shromáždění České akademie věd  a umění dne 2. prosince 1894.  Autor se zabývá dobovou sociální politikou, konkrétně ochranou dělnictva. Ukazuje, jak tato politika funguje v Anglii, která je podle jeho názoru v tomto směru velmi vyspělá. Rozebírá a porovnává historii této politiky s vybranými zeměmi západní Evropy. Dále se zabývá pojišťováním dělnictva a vznikem a působením odborů.

Pálková Eliška

BRÁF, Albín. Základní zákon zemědělství a družstevní svépomoci. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s. 15–26.
Autor popisuje komentář na prvním sjezdu svépomocných hospodářských společenstev v království českém v Praze 29. června 1906. Věnuje se zefektivňování a zintenzivňování zemědělské produkce, odklonu od zažitých názorů a naopak zapojuje ekonomii, konkrétně zákon o ubývajícím výnosu půdy.
 
Lukas Jan


BRÁF, Albín. Zemědělství české za posledních padesát roků. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.). Praha: Vesmír, 1923, s. 3– 4.
    Autor v tomto článku popisuje náplň manifestačního rolnického sjezdu 16. května 1903. Sjezd shrnuje dění v českém zemědělství zhruba od roku 1848 do data sjezdu. Věnuje se otázce zrušení roboty a desátků, dědickým procesům, zadluženosti a transformací zemědělce na soukromého zemědělce (živnostenského).
 
Lukas Jan

(více autorů)

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání