Poradní sbor ve věcech peněžnictví a ústřední smírčí orgán

Autor:
Typ: kniha
Klíčová slova: hospodářská krize, poradní sbor, ústřední smírčí orgán
Bibliografický záznam: . Poradní sbor ve věcech peněžnictví a ústřední smírčí orgán. Praha:Národní banka Československá . 1937, s. 168. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
Nakladatel: Národní banka Československá
Rok: 1937
Rozsah stran: 168
Dostupnost v BE: Volně ke stažení

Abstrakt:

Projevy na valném shromáždění členů, konaném dne 20. listopadu 1937. Přehled činnosti obou orgánů za období 1933-1937. Působnost Poradního sboru ve věcech peněžnictví se vztahovala na zásadní a obecné otázky soutěže v peněžnictví, zatímco Ústřední  smírčí orgán peněžnictví projednával individuální stížnosti, týkající se nekalé soutěže ve věcech peněžních a bankovních, posudky vyžádané politickými úřady pro porušení úrokových norem.
Ústřední smírčí orgán peněžnictví jako autonomní vrcholná organizace peněžnictví a bankovnictví byl ustaven v r. 1928. Poslání Poradního sboru bylo vymezeno zákonem č. 54/1932, a dále upřesněno zákonem č. 44/1933. Vedení obou orgánů bylo společné. Předseda guvernér banky Vilém Pospíšil  byl v r. 1934 vystřídán guvernérem Karlem Englišem. Součástí publikace je tabulka „Některá charakteristická data o jednotlivých skupinách peněžních ústavů“ v letech 1920-1936.


Projevy: 
-    Karel Engliš – zahajovací proslov a „O vývoji a problémech peněžního trhu“
-    Josef Kalfus- ministr financí
-    Felix Illner tajemník Jednoty záložen „o činnosti Peněžní rady za léta 1933-1937“
-    Ladislav Dvořák „o československém peněžnictví v dobách krise a jeho úkolech do budoucna“
-    Karel Svoboda předseda svazu československých bank.
-    Jozef Kállaye – ministr, předseda svazu slovenských bank 
-    Krištof Reinisch – ředitel spořitelny „Egerer Sparkasse“
-    Stanislav Švehla – předseda svazu okresních záložen
-    Jindřich Wilde – ředitel svazu československých spořitelen
-    Antonín Marek – předseda jednoty záložen
-    Maxmilián Záveský – vrchní ředitel zemské banky
-    Ferdinand Menger – vrchní ředitel pražské městské spořitelny

II. část:  Přehled činnosti obou sborů za rok 1933-37
Činnost poradního sboru ve věcech peněžnictví
Poslední čtyři roky poznamenány krizí
1.    úprava úrokové míry – Československo kapitálově chudé země s vysokým úrokem a nízkým podílem práce na objektivním výnosu podniku.  Nemáme jednotnou úrokovou míru – velké rozdíly mezi východem a západem republiky. Československo ve snaze najít ulevit dlužníkům volilo cestu normativního postupnému snižování úrokové míry. Výsledky: úlevy dlužníkům – zabráněno likvidaci velké řady podniků i existence osob.  Snadnější kalkulaci výroby – podpora vývozu. Vkladatele – pokles výnosu kapitálu, vyvážen bezpečností vkladů. Pro peněžní ústavy – ztížení výnosové kalkulace, snižování platů.  Podpora obchodu s nemovitostmi.
druhý význam – rozčlenění úrokových sazeb se díky podrobnému studiu celého peněžnictví povedlo a odstranili se úrokové výstřelky,  a snížení nekalé soutěže mezi jednotlivými peněžními ústavy.
2.    úlevy dlužníkům  - přinesl dočasnou úlevy ale znamenala na druhé straně ztráty v peněžním sektoru. Přijaté zákony: úlevy pro zemědělce –nejvyšší poradní sbor proti, nejnutnější ochrana nezaměstnaných věřitelů, úlevy lázeňským místům. Úlevy pro určité okresy nebo obce, obecně prospěšná stavební sdružení, vlastníky domů.
Poradní sbor upozorňuje na neblahé následky které sebou přináší každý zásah poskytující všeobecné úlevy a doporučovalo nechat to na trhu – věřitel chce dostat svůj vklad zpět a tak se bude snažit dlužníkovi vyhovět. Navíc všeobecné úlevy se vztahují i na dlužníky, kteří jsou schopni platit, nebo kteří se do tíživé situace dostali vlastní vinou. Poradní sbor navrhuje dodržet slíbené postupné rušení úlev, k němu ale nedochází.
3.    daňová novela – cíl: vyšší daňový výnos státní pokladně
o    lineární zvýšení sazeb zvláštní výdělkové daně,
o    zvýšení rentové daně z úroků z vkladů na vkladní knížky spojené se snížením    vkladových poplatků,
o     zdanění holdingů, 
4.    poplatkové úlevy při fúzi. Potřeba sloučení ústavů a pobočných závodů tak, aby jejich počet odpovídal současné potřebě (zejména peněžních ústavů s ostatními) problémem je reorganizace bankovnictví na Slovensku a Podkarpatské Rusi.  Poradní sbor: doporučuje řešení nejen z hlediska poplatkového ale také právního.
5.    evidence obchodních úvěrů u Národní banky Československé.
6.    osnova bankéřského zákona
7.    jednací a dozorčí řád akciových bank
8.    novelizace zákona o okresních hospodářských záložnách -
9.    bilanční úlevy – roku 1933vládní nařízení podle návrhu Poradního sboru. Snaha  aby ústavy nemusely vykazovat v bilancích nezaviněné ztráty, vyplývající z přechodného poklesu kurzu ukládaných cenných papírů. Stav z konce roku 1935 dovolil aby tyto přechodné úlevy nebyly dále prodlužovány.
10.    zprostředkování práce. Po jednáních kompromisní řešení – jednotná úprava bezplatného zprostředkování práce za současného postupného odstranění koncesovaných zprostředkovatelen.
11.    osnova zákona o pokoutnictví
12.    osnova zákona o ústřední sirotčí pokladně  namísto sirotčích pokladen u okresních soudů (úschova hotovostní poručenců a opatrovanců)  
13.    osnova zákona upravující otázky depozit
14.    sanace samosprávy - i když sanace samosprávy nese ztráty peněžním ústavům, vítá poradní sbor tuto osnovu jako jedinou možnost likvidace starých komunálních úvěrů.
15.    československý reeskontní a lombardní ústav zřízen r. 1934 – zajistit mobilitu peněžního trhu.
16.    unifikace práva pro celou oblast státu, reformy základních předpisů, význam pro právní bezpečnost. Nesporné právo věřitele na půjčku.

činnost ústředního smírčího orgánu
Ústřední smírčí orgán – autonomní vrcholná organizace peněžnictví a bankovnictví. Projednává stížnosti, týkající se nekalé soutěže ve věcech peněžních a bankovních, posudky vyžádané politickými úřady- pro porušení úrokových norem.
Za uplynulé období se snížil počet stížností zapříčiněné především normativní úpravou úrokových sazeb  z roku 1933.

Rozhodnutí ústředního smírčího orgánu, poradního sboru ve věcech peněžnictví, případně ministerstva financí týkající se předpisů o úrokových sazbách.
I.    zápůjčky obcím na stavbu vojenským ubikacím
II.    zápůjčka komuně rázu podnikového
III.    důchod z nadace – nepodléhá ustanovení
IV.    účtování a prokování splátek na směnečnou zápůjčku
V.    kapitálová srážka
VI.    úroky z vkladů v běžném účtu uložených svazy nemocenských pojišťoven
VII.    vliv vládního nařízení na zálohy na trhovou cenu.
 

(Němečková Dagmar)

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání