Oblastní problém nezaměstnanosti v Československu

Abstrakt:

Autor se ve článku snaží nastínit příčiny rozdílné nezaměstnanosti v různých regionech v Československu a vychází ze situace po velké hospodářské krizi. Určujícími faktory podle něj jsou, zda je daná oblast spíše zemědělskou či průmyslovou, případně složení tamního průmyslu, a zda se jedná o převážně dovozní nebo vývozní oblast. Hospodářská krize ukázala, že mnohem zranitelnější jsou oblasti vývozní než dovozní. Zároveň potvrdila tézi, že za krize je zemědělské dělnictvo více schopné se uživit než dělnictvo průmyslové. Proto se tedy studie zaměřuje na oblasti s převážně průmyslovým obyvatelstvem, což jsou: pohraniční pruh vysoce průmyslových krajů na československo-německé severozápadní hranici, trojúhelníkový komplex: Praha – Kladno – Plzeň, aglomerát brněnský a průmyslová pánev severomoravsko-ostravská. Mezi nejcitlivější průmyslové obory za krize patří průmysl sklářský, textilní a hornictví, naopak nejméně citlivými jsou potravinářský, papírnický a strojírenský průmysl. Nejcitlivější obory průmyslu jsou ze všech oblastí zastoupeny nejvíce v severozápadních Čechách. Jediným řešením tamní vyšší nezaměstnanosti je tedy prolínání průmyslů s menší vývozní závislostí a větším zaměřením na zboží denní potřeby. Pro absolutní srovnání dat nezaměstnanosti je nutné dodat, že na rozdíl od Slovenska a Podkarpatské Rusi, mají západo- a severočeské kraje pro statistické zachycení nezaměstnanosti vybudovanou bohatou síť zprostředkovatelen. Posledním vysvětlením vyšší nezaměstnanosti v pohraničních oblastech je národností členění obyvatelstva příslušejícího k průmyslu, kdy německé obyvatelstvo v české zemi příslušelo k průmyslovým a výrobním živnostem ve větší míře než byl národnostní průměr.

(Lochmanová Kristýna)