Národohospodářský problém vnější úvěrové politiky a otázka budoucího vývoje našeho zahraničního obchodu

Abstrakt:

Válečný rozvrat světového hospodářství a poválečná deprese hospodářského života potřebovali návrat do normálu. Hlavním směrem bylo oživení mezinárodního obchodu. Dochází tedy ke střetu liberálistické politiky svobodného obchodu a celního protekcionismu se státní intervencí. Zavádějí se obchodně politická opatření a přímá státní podpora vývozu domácího zboží, jde o přímé subvencování domácího vývozu a zejména finanční podpora exporního úvěrování. Účelem bylo změnit riziko financujícího i exportujícího podniku. Důležitá otázka, jak rozvinout náš zahraniční obcod. Pro nově vzniklý stát se hospodářská expanze prostřednictvím zahraničního obchodu staví zcela jinak než je tomu u starých států. Z toho plyne i odlišný přístup. Postavení Anglie a Francie má značný vliv na mezinárodní peněžní i kapitálový trh navzdory růstu Spojených států. Síla těchto starých států tkví hluboko v předválečné tradici a dlouholotém akumulování hospodářských šancí. Po válce se Anglie a Francie souvisleji finančně starají o své kolonie, v kterých vidí surovinovou základnu pro svůj průmysl a následný odbyt pro své průmyslové výrobky. Naopak našemu hospodářství chybí významnější aktivní položky platební bilance, jakýkoliv vliv na mezinárodní peněžní a kapitálový trh, dokonalá organisace peněžnictví.  V Anglii Bank of England v jednu dobu vyhlásila embargo na cizí půjčky, aby zachránila nejvíce domácího kapilátu pro svoji zemi a své kolonie. Francie udělala stejná opatření i z důvodu valutové ochtany. Hlavním důvodem byl nedostatek volných peněžních prostředků, který vznikl válečným ochuzením. Významnost mezinárodního obchodu se prolíná celým článkem. S rozvojem moderních transportních prostředků, jako je železnice a paroloď došlo k zesílení nejen dopravy osob, ale i dopravy zboží. Dochází i k neobyčejnému rozmachu trhu zprostředkovatelských služeb všeho druhu – lodní doprava, peněžní a směnečný trh, kursovní a pojišťovatelský. Následuje přechod většiny zemí ke zlaté měně, čímž dochází k usnadnění vyrovnávání mezinárodních platů a znovu posílení exportní kapitálové politiky. Z toho plyne i potřeba a vznik nových předpisů a řádů upravujících úvěrové podnikání, kompetence, hospodaření záložen a spořitelen. A to z toho důvodu, aby byla zajištěna soukromohospodářská bezpečnost individuálního vlastnictví cizích peněžních prostředků úvěrovým ústavům, tak i národohospodářská bezpečnost. Závěrem je řešena úloha státu a banky v problematice aktivní a pasivní zahraniční úvěrové politiky.

(Suchánková Martina)