Počátky dělnického hnutí v Čechách

Autor: Tobolka, Zdeněk
Typ: článek
Klíčová slova: dělnické hnutí
Bibliografický záznam: TOBOLKA, Zdeněk. Počátky dělnického hnutí v Čechách. Obzor národohospodářský VIII. (1903). Praha:J. Otto. 1903, roč. VIII. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
Nakladatel: J. Otto
Rok: 1903
Ročník: VIII.
Dostupnost v BE: Volně ke stažení

Abstrakt:

Na svoji dobu byla tato studie pojata jako revize předchozích článků a studií na dané téma, snaha o objevení nových a spolehlivějších zdrojů a metod k výzkumu této problematiky.
Počátky dělnického hnutí za dob panování Marie Terezie v odvětví zpracování a výroby kartounů. Původně bylo toto odvětví chráněno řadou privilegií (např. omezený vstup do odvětví, apod.). Později byl tento trh uvolněn a to samozřejmě vedlo k objevení kouzla volného trhu. Podle přiložených tabulek je velice dobře patrné, jak se vyvíjel počet těchto továren v závislosti na politickém a historickém vývoji doby v polovině 19. stol. – růstem nebo poklesem počtu.
V úvodu studie je čtenář seznámen s metodami tisknutí a barvení kartounů a obecně se vším, co je třeba okolo této otázky vědět. V polovině 19. stol. proběhl také velmi výrazný technický rozvoj v tomto oboru, vznikaly stále dokonalejší stroje, které na jednu stranu spořily a na druhou stranu „braly“ lidem jejich práci.
V té době stejně jako dnes byli specialisté (tiskaři) vybaveni privilegii a dostávali i vyšší plat, na rozdíl od řadových dělníků, mezi které se řadily i ženy a děti. Již tehdy existovalo něco jako platová diskriminace žen oproti mužům. Práce dětí byla postupně omezována a začal být kladen důraz na jejich alespoň nejnutnější vzdělání. Dětská práce byla využívána ve větší míře do zavedení válcového tisku a pak již využívána nebyla.
Od 40. let, od zavádění strojů do výroby se začala zvyšovat v tomto odvětví nezaměstnanost a tím i nespokojenost tiskařů a lidí v tomto oboru zaměstnaných. Tato nespokojenost vyvrcholila nejdříve v Praze rozbíjením „nenáviděných“ strojů, což vedlo až k zásahu vojska. Požadavky tiskařů však naplněny nebyly. Později došlo k nepokojům i v ostatních kartounkářských oblastech, ale všude byl průběh a výsledek stejný jako v Praze. Obdobným způsobem probíhala vlna protestů i v Evropě a opět se stejným výsledkem.
Rokem 1848 započal vývoj dělnického hnutí jako spolku na ochranu pracujících před úřednictvem. Ze strachu před dalšími bouřemi nevole provedli úředníci opatření k uklidnění nezaměstnaných. Dr. Kampelík byl vyslán jako zástupce Měšťanské besedy přímo k vedení tiskařů a vymohl pro dělníky určité ústupky. V té době také vznikly některé instituce velice podobné dnešním úřadům práce. Do těchto let se také datuje vznik Svatováclavského výboru a jeho přeměna na výbor Národní. Pro dělníky se však mnoho neudělalo.
Následně proběhlo několik kol debat mezi továrníky a dělníky, ale nakonec byl výsledek stále nula, protože dělníci se při své omezené informovanosti mysleli, že se stroji by se nemělo pracovat vůbec a že více lidí bude zaměstnaných jen při ruční práci.
Vše vyústilo až k zastavení práce v pražských kartounkách. Jelikož tento stav byl neudržitelný, továrníkům bylo povoleno opětovné zavedení strojů a to následně vedlo k svatodušním bouřím. Dělnictvo však nebylo příliš uvědomělé a bylo v podstatě využito politickými radikály pro jejich vlastní účely.
Továrníci opustili Prahu a do továren vstoupilo vojsko. Následně po těchto událostech si továrníci mysleli, že všechny dřívější dohody jsou anulovány a dál propouštěli, i když byli na nejnižším počtu pracovníků podle dřívějších dohod. Tiskaři se proto obrátili přímo na panovníka a ten věc předal ministerstvu obchodu. Ministerstvo zpracovalo podklady z předchozích jednání a vytvořilo návrh na vyřešení tohoto problému. S tímto návrhem však nesouhlasila ani jedna strana sporu a továrníci obzvláště.
Reakce ministerstva byla taková, že se bude řídit usnesením Národního shromáždění pořádaného ve Frankfurtu n/ Mohanem. Toto usnesení však bylo pravou pohromou pro dělníky. Továrníci mohli volně užívat strojů, najímat a propouštět a také měli volnost v jiných diskutovaných věcech.
V podstatě je tento článek sumářem otázek, návrhů a vůbec pozadí tohoto problému a vlastně v něm autor nic neřeší, jen popisuje a předkládá čtenáři věci k zamyšlení a každý si musí svůj názor udělat sám.

Týř Pavel

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání