SEZNAM klíčových slov

Autor se zde zabývá inflací, tehdejším velkým problémem nejen naší ekonomiky, ale i ekonomik všech okolních států. Popisuje příčiny tohoto jevu a navrhuje několik hospodářských opatření na jeho eliminaci.

(Vlček Tomáš)

V článku se zabývá měnovou situací v zemi před a po válce. Sleduje také vývoj měny v bývalém Rakousku. Klade si dvě hlavní otázky: zda je možné zůstat u stavu, jaký nám měna nabízí, nebo musíme usilovat o dosažení změny, a jakými prostředky lze k tomuto cíli nejsnáze dojít.

(Sobotková Kateřina)

Karásek se v článku zabývá vývojem koruny po první světové válce. Základem pro vývoj kursu se po válce stává osamostatnění české měny a také Rašínova měnová reforma, jejíž opatření a důsledky Karásek rozebírá. Dále se věnuje kurzu koruny, devisám a cenové úrovni a dochází k závěru, že mezi nimi vznikl nepoměr.

(Sobotková Kateřina)

Obsáhlý a podrobný článek mapující vývoj měny a převážně mincí nejdříve na našem území a poté na území Rakouska-Uherska. Chronologicky zpracovaný článek vyjmenovává jednotlivé měny a mince i s poměry drahých kovů. Také při tomto vývoji upozorňuje na měnové krize a jejich příčiny i dopady na měnu jako takovou.
Pro ekonomy nemá tento článek vysokou hodnotu, ale třeba pro historiky nebo numismatiky je velice přínosný.

Týř Pavel

Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou měnové novely, jejímž cílem bylo podřídit měnovou oblast Protektorátu Říši. Věnuje se především tématu stanovení směnného poměru mezi českou korunou a německou markou, jehož výše byla určena 10:1. Udává, že tento kurz byl zvolen kvůli snadné přepočitatelnosti a lepšímu vystižení cenových hladin obou států, než jak by byl vyjádřen poměrem zlatého obsahu obou měn. V další části textu poukazuje na body, k nimž musí dojít, aby kurz byl použitelný i ve vnějším styku s ostatními zeměmi a nakonec zmiňuje zvýšení obsahu zlata v české koruně a její zhodnocení zhruba o 17%.

(Kučerová Hana)

Kniha Můj finanční plán od Aloise Rašína se zabývá kroky, které první československá vláda provedla v oblasti měnové a fiskální politiky. Rašín, který v této vládě zastával post ministra financí, uvádí jednotlivé důvody, které ho k těmto krokům vedly. Hlavním bodem jeho finančního plánu je vytvoření nové měny. Tato měna má být výsledkem hospodářského života a má vyjít do oběhu na základě potřeby hospodářství národního, nikoli hospodářství státního.
     První krok byl odpoutání tehdejších bankovek od bankovek Rakousko-uherské banky. To proběhlo okolkováním bankovek, které se nacházely na území Československa...

Sbírka na konkrétních datech hodnotí změny v mezinárodním obchodě po první světové válce a situaci v ČSR před a po Velké hospodářské krizi. Pozornost je věnována zejména zemědělské a průmyslové výrobě – vývoji cen i vyprodukovaného množství. Nalezneme zde kritiku tehdejší obchodní politiky postavené na vysokých clech a jiných omezeních mezinárodního obchodu.

(Kristýna Valentová)

Článek se věnuje americkému Rooseveltovu návrhu zákona o stříbře, který ukládá měnové správě povinnost nechávat čtvrtinu kovové rezervy ve stříbře. Stříbro má sloužit k vyrovnání případné pasivní platební bilance. Nicméně stříbro není směnným platidlem ve všech zemích tak jako zlato, a proto by muselo nejdříve být na trhu za zlato vyměněno. Objem zlata v USA je ale veliký, tzn., že schodky bilance by byl schopen dostatečně uhradit. Pouze kdyby tomu tak nebylo a země by neměla dostatek pohledávek v cizině, které by vytvořily devizovou rezervu, bylo by užitečné udělat měnovou rezervu ve stříbře...

Práce se zabývá otázkami směny, peněz a mezinárodního obchodu. Popisuje proces vzniku peněz, bankovek a centrální (cedulové) banky, dále pak fungování mezinárodního platebního styku a československou měnovou politiku 20. let.

(Mádr Pavel)

Kniha se zabývá cenovou stabilizací, která není základním nosným problémem. Nosným problémem je konjunkturální teorie, ale není správné se pouštět do hledání správné konjunkturální teorie, protože ekonomie jako věda má být vědou pasivní, má pouze dané jevy pozorovat a popisovat.

(Havlínová Nikola)

Tato kniha obsahuje popis, vysvětlení a historický vývoj základních národohospodářských témat. Snaží se zde vysvětlit pojem národní hospodářství, co vše pod něj spadá a čím je charakterizováno. Pojednává dále vcelku detailně o lidských potřebách, jejich ukojování a tématech s tím spojených.

(Klement Josef)

Jedná se o stručnou charakteristiku hospodářské politiky od konce roku 1925 až po rok 1928. Engliš se nejpodrobněji zabývá problémy: řešení projevů deflace z roku 1925, ustálení měny, snížení nezaměstnanosti a zároveň zvýšení platů a to vše převážně pomocí pobídek pro firmy. Mezi další témata patří především konsolidace státního rozpočtu, celková restrukturalizace a snížení nákladů státu.

(Bejdová Markéta)

V této knize nás autor seznámí se základními ekonomickými pojmy jako jsou statek, potřeba či kapitál. Dále nás zavede do problematiky zvětšující se lidské populace, problematiky zemědělství a o důchodech a informuje nás o podnikatelské soustavě, včetně všech nejdůležitějších pojmů.

(Langmajer Jakub)

Článek se zabývá opatřeními v rámci měnové a bankovní soustavy, která byla nutná provést v roce 1939 po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje vývoj koruny ve vztahu ke slovenské koruně po osamostatnění Slovenska a o vztahu k říšské marce, která se stala na území Protektorátu platnou. Vysvětluje, proč bylo z hospodářského hlediska v zájmu Říše i Protektorátu ponechat tyto měny oddělené a definované mezi sebou směnným kursem.

(Helanová Tereza)

Tento článek je úvahou na téma poválečné nápravy znehodnocené měny. Zabývá se konkrétně jednou z možností, jak této nápravy dosáhnout, a to rozšířením a zevšeobecněním bezpeněžného placení, což je zde chápáno jako proces vyrovnávání závazků pouhým poukazováním a zúčtováním. Tímto způsobem by se mělo zabránit převýdeji papírových peněz a tím i dalšímu znehodnocení měny. Nicméně autor s tímto názorem nesouhlasí a tvrdí, že tento krok by omezil poptávku po penězích a vedl by k dalšímu znehodnocení měny. Prostředek k nápravě znehodnocené měny autor vidí v odstranění příčin, které k tomu vedly.

(Marvan Petr)