SEZNAM klíčových slov

Autor se zabývá cenou řepy nutnou pro stanovení osevního plánu. Předkládá retrospektivní obraz vývoje světového trhu během minulého roku a z něho vyplývající vyhlídky pro budoucnost. Naráží při tom na fakt, že pokud nedojde ke snížení výroby světových producentů, bude v roce 1928 cena řepy podstatně nižší.

(Svatošová Simona)

Tento článek se věnuje problematice kartelů. Již od samotného úvodu je zřejmé, že autor neodsuzuje kartelové uspořádání, ale spíše se snaží uvažovat a na příkladech vysvětlovat, čím mohou kartely hospodářství prospět. Autor hledí na celou situaci s nadhledem a věnuje se i nebezpečím a nástrahám, které v sobě kartelové uspořádání skrývá. V druhé polovině článku se autor věnuje tehdejší agrární krizi a otázce kartelů, zejména pak v cukrovarnictví (organizovaný kartel by zde měl fungovat jako obrana proti nadvýrobě a tudíž snižování výkupních cen). Je zde zdůrazněna nerovnost hospodářského „boje“ mezi kartelem průmyslníků a zadluženými sedláky...

Článek byl psán jako reakce na článek v prvním čísle Obzoru Národohospodářského. Autor tohoto článku uvádí k původnímu článku několik vlastních názorů a poznámek. Obecně je zde vysvětleno, co je to kartel a co je jeho znakem. Autor zpochybňuje, že se v dané situaci (cukrovarnictví v době agrární krise), o níž bylo hovořeno v prvním článku, jedná o kartel a odůvodňuje svá tvrzení.  V závěru autor dokazuje na příkladech (konkrétních cenách cukrové řepy) svá tvrzení.

(Havlíček Jan)

Článek rozebírá vývoj cukerní výroby ve světě. Je zde představen problém vzrůstající světové výroby třtinového a řepového cukru výrazně převyšující světovou spotřebu. Tento problém byl nejprve řešen bruselskou cukerní konvencí v roce 1902, která měla za cíl omezit výrobu cukru. V roce 1927 byla snaha o snížení výroby cukru řešena tzv. Tarafovou akcí, kdy Kuba, Československo, Polsko a Německo schválily zásady o tomto snížení.

(Svatošová Simona)