SEZNAM klíčových slov

Celní zapojení je jedním z nejvíce zmiňovaných témat Národohospodářského obzoru roku 1940. K 1. 10. 1940 bylo vyhlášeno připojení celního území Protektorátu k Říši a došlo tak k utvoření jediného celního prostoru s volným peněžním stykem a zrušenými devizovými hranicemi. Autor chápe celní unii jako propojení dvou států ve spojitou nádobu a zároveň zmiňuje nutnost postupného vyrovnávání hladin v obou zemích. Přizpůsobování se především týká úrokových sazeb a jejich úprav podle sazby v Německu. Pokud by hladiny nebyly vyrovnány, docházelo by podle Klimeckého k přesunům kapitálu...

Text zachycuje vývoj československého bankovnictví v letech 1935 až 1937 a dále popisuje následné dopady zmenšení území Československa. Autor se zde podrobně zabývá analýzou hlavních položek výročních účtů v letech 1936 a 1937, mimo jiné zaznamenává posílení bankovnictví. V další části se nachází popis dopadu vzniku Druhé republiky a zabrání poboček bank na československé bankovnictví. V závěru autor dodává, jak by se banky měly dál chovat, aby se situace mohla zlepšit.

(Gawthorpe Kateřina)

Cílem tohoto textu je posoudit daňovou amnestii z března roku 1939. Autor zde shrnuje argumenty odpůrců a obhájců amnestie. Dále autor podává svůj vlastní názor na amnestii a poznamenává, jak často a v jakých podmínkách by amnestie měla být prováděna. V závěru potom hodnotí amnestii, kterou Protektorát roku 1939 uznal.

(Gawthorpe Kateřina)

Autor se v tomto článku zabývá československým peněžnictvím v rozmezí let 1929 a 1938. Na začátku článku se nachází hodnocení schopnosti Českých zemí vypořádat se s úvěrovou a později hospodářskou krizí z roku 1929. Dále autor zaznamenává vliv následné světové krize a dosažení nejhlubšího poklesu indexu průmyslové výrovu roku 1933 na československé peněžnictví. V dalších letech článek popisuje zlepšování průmyslové výroby stejně jako peněžnictví a odolnost československého peněžnictví navzdory krize bursy, která nastala v roce 1938...

Článek pojednává o situaci v Protektorátě v souvislosti se samosprávou hospodářských organisací. Popisuje již existující organisace, navrhuje další vývoj a jejich spolupráci. Pro uspořádání českých zemí doporučuje spíše stavovský model uspořádání po vzoru Německé říše. Zmiňuje také regionální organisace založené především na dobrovolnické účasti, kterým přikládá význam pro rozvoj konkrétního regionu, ne však celostátní.

(Čurdová Ivana)

Článek pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. Autor popisuje vývoj zaměstnanosti napříč jednotlivými odvětvími od hudebního, hračkářského, sklářského, papírnického a soustružnického průmyslu přes grafický, kožařský, oděvnický až po odvětví zabývající se zpracováním kovů, kamene nebo zemin či výrobny textilních strojů.  Dále uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, tedy průmyslu poskytujícím výrobkům přidanou hodnotu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu...

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feurich Marek)

Autor článku popisuje spotřebu v českých zemích za dob Protektorátu a porovnává ji s předchozím obdobím. Zmiňuje problém s evidencí statistických dat. Zaměřuje se na spotřebu masa a tuku, mléka, ovoce, pšenice a brambor, nápojů a dalších komodit. Závěrem uvádí, že celková spotřeba Protektorátu je vyšší, než bylo očekáváno. Upozorňuje na nutnost počítat se zvýšenou spotřebou ve výrobě a tím předejít možnému poklesu životní úrovně obyvatel.

(Čurdová Ivana)