Vilibald Mildschuh

Fotografie: Mildschuh, Vilibald
Datum narození : 11. prosinec 1878
Místo narození : Kroměříž
Datum úmrtí : 24. leden 1938
Místo úmrtí : Praha
Počet knih v BE : 6
Počet článků v BE : 6

• český ekonom, národohospodář a statistik
• 1904 – 1917 úředník Zemské statistické kanceláře v Praze
• Od 1921 profesorem národního hospodářství na PF UK
• 1928 protestoval proti zavedení zlaté měny
• 1928 předseda nově založené Čs. statistické společnosti

Tento významný český národohospodář se narodil 11. 12. 1887 a zemřel po dlouhých letech profesorského působení 24. 1. 1939. Jako jeden z mála se bez problému orientoval i ve světovém hospodářství, bravurně dokázal veřejnosti dané problematiky interpretovat a zároveň se nebál přistupovat k věcem kriticky.
Původem byl z českoněmecké rodiny měšťanské (syn advokáta), právnická studia absolvoval jednak na české Univerzitě v Praze, jednak na Univerzitě ve Vídni, kde na něj zvlášť působil prof. Gustav Wieser, představitel rakouské ekonomické školy.
V letech 1904 až 1917 pracoval jako úředník zemské statistické kanceláře království Českého, roku 1910 se habilitoval na české právnické fakultě jako docent národního hospodářství a statistiky a roku 1921 se stal profesorem politické ekonomie.
Jeho prvotinou byl náročný spis z roku 1920 nazvaný Kupní síla peněz, výše důchodů a úroková míra. Ale až v roce 1934 vydává svou stěžejní knihu, třídílnou Národohospodářskou teorii a hned na to dvoudílnou Národohospodářskou politiku.
Vědeckou činnost profesora Mildschuha vyznačuje původnost myšlení, důkladná dokumentace, v níž hojně užívá statistické metody k vystižení jevů i osvědčení ekonomických soudů - důsledek jeho teoretického i praktického působení ve statistice (sestavil např. první čsl. index velkoobchodních cen a vypočítával jej několik let až do doby, kdy Státní úřad statistický zahájil publikaci svého indexu). Disponoval rozsáhlou znalostí národohospodářské světové literatury,  z níž patrný vliv na něj měla díla ekonomiků anglických a amerických.
Přejímaje od rak. školy ekonomické teorii o hraničním užitku (názor, že hodnota statků je určována jejich krajním, hraničním užitkem), nepokládá ji za absolutní dogma, připouští však, že na hodnotu statků spolupůsobí též četné jiné okolnosti.  Nejpůvodnější dílo podal na poli teorie peněžní, kde vybudoval své učení o úvěrové inflaci, t. j. o příčinném svazku mezi přílišným rozmnožením peněžních kapitálových statků (veřejných dluhopisů) a mezi znehodnocením peněz i všemi poruchami normálního hospodářského dění, jež odtud plynou.
Tuto svou teorii uvedl do světa statěmi v německých a francouzských sbornících (Archiv für Sozialwissenschaft u. Sozialpolitik 1924-25, Zeitschr. für die gesammte Staatswissenschaft, Revue d’Economie Politique 1928 a zejm. rozsáhlá stať o dějinném vývoji peněžní teorie v Handwörterbuch der Staatswissenschaften).
Jako příznivec individualismu a soukromé iniciativy v hospodářství, nepřikládá ani jim výlučného oprávnění: nad nimi stojí veřejný zájem a veřejný prospěch, který diktuje jejich omezení, popřípadě i úplné vyloučení v některých směrech podnikání. Porozumění pro veřejné zájmy projevil též živým smyslem pro otázky sociální, z nichž zvl. otázce bytové věnoval teoretické zkoumání („Mietzinse u. Bodenwerte in Prag i. J. 1869-1902” a článek „Grundrente und Bodenpreise” v Handwörterbuch der Kommunalwiss. 1922) i praktické návrhy řešení.
Profesor Mildschuh se zabýval mnoha otázkami ve své vědecké činnosti. Jeho zájmem se stala teorie peněz, u které se přiklonil k verzi důchodové, tedy důchodové teorii peněz a zařadil se tím vedle F. Wiesera, Benedixe aj. Samozřejmě nezůstal jen u teorie peněz, ale zaujal velice moderní postoj i k názorům peněžní politiky.  Však hlavní těžiště Mildschuha tkvělo v oblasti ekonomické teorie, v níž se jednoznačně postavil k zastáncům moderního neoklasického směru, který ovlivnila rakouská škola mezního užitku. K častým střetům u něj docházelo se směrem nové národohospodářské teorie Karla Engliše, ale i s postojem Josefa Macka.
Objevily se ale i skutečnosti, které rázně odmítal. V prvé řadě to byl kolektivistický řád, který odmítal ze 4 jednoduchých důvodů – prvotně omezená svoboda jednotlivce, dále nižší tvorba kapitálu, s tím související nižší celková produktivita a zachování dosavadní nerovnosti a nespravedlivosti v rozdělování důchodů. Jednou z neposledních věcí, ke které se stavěl zády byla kvantitativní teorie peněz, jelikož podle něj nedovedla jednoznačně uspokojivě vyložit posuny cenové hladiny a byla spíše založená na zlatém standardu.
Věnoval se samozřejmě i mnoha dalším diskusním otázkám  jako jsou metody hospodářské vědy, hospodářské hodnoty, teorie kapitálu a to hlavně úroku. Mezi hlavními úrokovými teoriemi hledal kompromis a ke každé zveřejnil své výhrady.
Asi jen jediná otázka u něj postoupila do pozadí a to otázka sociální politiky.

(Vítězslav Malý, Martin Pešek, Rosocha, Rožánková, Rumíšková)

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání