Rudolf Hotowetz

Datum narození : 12. říjen 1865
Místo narození : Říčany u Prahy
Datum úmrtí : 16. srpen 1945
Místo úmrtí : Praha
Počet knih v BE : 4
Počet článků v BE : 8

Rudolf Hotowetz byl československý národní hospodář.
V letech 1884- 1888 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ihned po studiu tři roky  působil ve službách pražského místodržitelství. V roce 1891 přešel do Pražské komory. Jako sekretář pražské obchodní komory byl jmenován ihned po převratu 1918-1919 předsedou Československé vývozní a dovozní komise, avšak nepůsobil v této funkci dlouho, jelikož nesouhlasil s koncepcí minimálního obchodu a zřízením odborových dovozových a vývozových syndikátů. Pozoruje a kritizuje rostoucí zmatek v povolování dovozu a vývozu.
Hotowetz vypracoval podrobný plán na soustředění celé agendy v Úřadě pro zahraniční obchod, nezávislém na ministerstvech. Jeho plán byl přijat  a Hotowetz se stal v druhé Tusarově vládě (1920) ministrem bez portfeje s úkolem organizovat Úřad pro zahraniční obchod. Tento úkol provedl úspěšně a v následující vládě Černého se stal minstrem obchodu a  správcem Úřadu pro zahraniční obchod (1921). Zároveň působil jako ministr průmyslu, obchodu a živností. Byl iniciátorem prvních skutečných obchodních smluv s Jugoslávií, Francií a dalšími zeměmi.  Provedl také důležité zásobovací akce ( dovoz čínské mouky) a připravil reformu celního sazebníku, ta však po jeho odchodu z vlády zůstala neprovedena. Připravil také postupný plán pro uvolňování zahraničního obchodu a uvolňování celní liberální politiky, proklamované za ministra Heidlera. Avšak v této fázi narazil na odpor některých průmyslových odborů, domáhajících se zvýšené celní ochrany.  Brzy proto odstoupil, neboť odmítl podepsat zákon o zvýšení cel na dovoz automobilů, schválený parlamentem. Následně byl jmenován roku vládním komisařem pro Všeobecnou pensijního ústavu. Ten se stal za jeho vedení důležitou složkou sociálního pojištění v ČSR.
Podílel se na propagaci českého průmyslu na tehdejších světových výstavách (mj. v Paříži 1900 a Miláně 1906).  Vždy energicky hájil autonomii českých obchodních a živnostenských komor (např. za 1. světové války jeho přičiněním pražská komora odmítla pokus rakouského ministerstva obchodu o zavedení německého jazyka v úředním styku českých komor s Vídní).
Po zřízení Orientálního ústavu se stal jeho předsedou (1928), dále byl předsedou Evropského celního spolku a Obchodního národohospodářského ústavu.
 Po svém odchodu z vlády se stále aktivně věnoval československé obchodní politice a veřejně upozorňoval na nepříznivé následky ochranářství a usiloval o hospodářské sblížení středoevropských  podunajských států.

(Aneta Tesarčíková)

JAK HLEDAT

Základní vyhledávání v elektronické knihovně Bibliotheca economica je založeno na klíčových slovech. Přístup sem vede z ÚVODNÍ STRÁNKY přes tlačítko KATALOG. Všechna klíčová slova jsou vypsána pod vyhledávacím polem v abecedním pořádku. Odklikem na tři tečky za vypsanými klíčovými slovy je uživatel přesměrován na stránku s výpisem všech klíčových slov daného písmene. Pod tímto výpisem je odkaz do všech klíčových slov. Zároveň můžete hledat podle autorů. Po kliknutí se rozbalí výpis jmen autorů podle abecedy. Přes tlačítko KATALOG je možné kdykoliv se na tuto první vyhlédavací stránku vrátit.

Výpis vyhledávání podle klíčových slov obsahuje názvy všech odpovídajících publikací, které se nachází v Bibliotheca economica, jména autorů s odkazem na další informace o nich, stručnou anotaci ke každé knize a detailní informace o ní.

více o hledání